Reference na letní kemp v Drhlenech

26. 9. 2017

Od letošní dovolené jsem chtěla, abych měla možnost a čas utřídit si myšlenky, které jinak stále zběsile poletují mezi pracovními povinnostmi a termíny, chtěla jsem být chvíli jen sama se sebou, v přírodě, ale také si zasportovat, něco nového se dozvědět a naučit a ještě k tomu poznat nové lidi. Jak toto ale udělat?

Před nějakým časem na mě na internetu vyskočil termín KIDOKAI running, zdravé běhání. Moc mě to zajímalo, ale tréninky v Liberci jsou pro Brňáka bohužel nereálné.

Buď to byla náhoda nebo zázrak, to spíš. Řekla bych, že naprosto v tu správnou dobu mi ze stránek Healthy Life – Kidokai Running přišla zpráva, že bude v Českém Ráji probíhat běžecký kemp.

Netušila jsem do čeho jdu, navíc jsem nikoho odtud neznala. Možná právě proto jsem se vydala na druhý konec republiky.

Cesta z Brna byla předlouhá, samá objížďka a já přijela vystresovaná, že jedu pozdě. Prostředí, kde se kemp nacházel, bylo pohlazením po té mé sevřené duši. Všude kolem lesy plné vřesu, borůvčí, brusinek, kapradí a skal. Přímo u chatek rybníček, jak z pohádky. Mobil bez signálu. Prostě Ráj.

Také přivítání s Richardem Jislem a Verčou Vzorekovou bylo moc milé.

Každý další den byl trochu stejný i trochu jiný, pokaždé ale skvělý. Ráno rozcvička v ranní rose, dopolední dvouhodinovka běhání v lese, odpolední blok patřil joze nebo cvičení tai-chi. Nechybělo osobní volno na vycházky nebo odpočinek.

Co se týká běžeckého tréninku, podobný jsem nikdy nezažila. Zpočátku jsem měla svazující trému, že budu nejslabším článkem, ale běželi dohromady děti, mladí i starší a bylo to skvělé. Jednou trénink vedl Richard, jindy Verča. Pokaždé jiná trasa s jinými tréninkovými prvky. Nešlo o to uběhnout co nejvíce a co nejrychleji, ale naopak při pomalém běhu pozorovat své tělo, být s ním v souladu a správně jej vést, aby byl běh příjemný a osvobozující.

Jak správně běžet z kopce, jak do kopce. Dosud jsem netušila, jaký kopec jsem schopná vyběhnout a neztratit po cestě při tom plíce.

Každý večer povídání u táboráku s příjemnými, zajímavými a milými lidmi. Na každý den jsem se těšila, jak malá na Vánoce.

Co dodat. Všechno, co jsem si od letošní dovolené přála, se mi v tomto týdnu splnilo. Bylo to neplánované, nečekané, ale výborné. Taková očista těla i duše. Zajímavá a inspirativní cesta bezesporu tím správným směrem.

Z celého srdce za to děkuji Richardovi a Verče! L. B.

PS: To se nedá popisovat, to se musí zažít…